Místo působení: Vratislav
Císařský rada, bibliofil a mecenáš umění pocházející ze starého tyrolského rodu, který přesídlil do Slezska. Johann Franz Troilo v roce 1591 zakoupil v Niském knížectví statky Lassoth (dnešní Lasocie) a Nieder-Jeutritz a s rodinou se z Vratislavi přestěhoval na nově zbudované sídlo, zámeček Lassoth. Jeho nejstarší syn Nicolaus (1582–1643) byl určen k církevní kariéře a stal se děkanem vratislavské katedrální kapituly sv. Jana Křtitele. Mladší Franz Gottfried Troilo von Lessoth (asi 1583 – asi 1648) navštěvoval staroměstské jezuitské gymnázium v Praze a vzdělání završil kavalírskou cestou do Itálie (v roce 1605 krátce pobýval na univerzitách v Padově a Sieně). Po návratu z Itálie vstoupil do služeb císařského dvora. Již v roce 1612 připojoval ke svému jménu titul císařského rady, který mu byl udělen až roku 1617, kdy získal inkolát v zemích Koruny české a byl přijat mezi českou šlechtu. Vlastnil statky Kobylá nad Vidnavkou, Kolnovice u Jeseníku, Tomíkovice a Dubovou. Jeho hlavním sídlem jako císařského rady byla Praha, často pobýval na rodovém sídle (zámečku v Lassothu) a ve Vratislavi. Na podzim roku 1648 je zmíněn již jako mrtvý.
Franz Gottfried Troilo von Lessoth byl vlastníkem mimořádně cenné knihovny. Na svoji dobu se jedná o obsahově zajímavý a početný soubor knih, který Franz Gottfried Troilo von Lessoth budoval s velkou péčí po celý svůj život (zásilky z Frankfurtu, nákupy ve Vídni, Innsbrucku, Welsu, Řezně, Vratislavi, Nise, Benátkách, v Praze a v řadě tyrolských měst). Osud Troilovy knihovny je nejasný a je rozptýlena v řadě českých i zahraničních institucí. Knihy z ní se zachovaly např. v Czernínské knihovně, do níž byly pořízeny Františkem Josefem Czerninem již roku 1722, nacházejí se v Knihovně Národního muzea (tv. Troilův sborník, sign. 102 A 1-199), Národní knihovně (např. hudební tisky, sign. 11 B 41 aj.), v zámeckých knihovnách (v hradní knihovně Křivoklát, knihovně Újezd Svatého Kříže, v Roudnické lobkowiczké knihovně v Nelahozevci, v církevních knihovnách (klášterní knihovna premonstrátů v Teplé, Strahovská knihovna), fondech Knihovny AV aj.
Supralibros na přední desce vazby: Emblém. V oválném poli vytvořeném vavřínovým věncem Fénix vylétající z ohně. U horního okraje motto: Vnica semper auis. (Unica semper avis – pták je vždy jedinečný). Supralibros se většinou nachází na zadní desce, v případě rajhradského exempláře je umístěno na přední desku. (R-G.I.cc.8)